Ozdoba hlav srnců
Ozdoba hlavy u samců - parůžky, parohy, růžky a rohy, nad kterými mnohý myslivec jásá jak jsou krásné, jak jsou pěkné. Takový se pak dočká někdy posměchu, že pěkné a krásné je jen ženské pozadí, zatímco trofej je dobrá, silná, vyspělá, kapitální, pravidelná. Podle počtu výsad je pak kupř. jelen rovný, nerovný, škůdník, mnich, holec, či zrůdník, nebo dokonce parukáč. Chybou je říkat parukář, knoflíkář, paličkář. (To jsou lidé, kteří vyrábí paruky, knoflíky, paličky.) Správně je knoflíkáč, paličkáč. Někteří myslivci jsou při svých chybách suvereni. Za rozhodující považují skutečnost, že to tak říkal jejich otec, děd či jiný starší myslivec, který byl považován za osobnost a nepřipouští, že se to od něho učili chybně. Stejně tak, jako daňci nejsou lopatáři, ale lopatáčit a nejsou ani vařečkáři, ale vařečkáči. Los má také parohy a je také lopatáč má-li parohy lopatovité. jsou-li však bidlovité, je bidláč. Všude "č" na konci. Ve vývoji parohů je pak špičák a vidlák (tam "č" na konci není). Říci, že muflon má rohy není chybou, i když toulce jsou hezčí. Kamzíci i kamzice mají růžky, jejichž dolní část se nazývá kořen a zahnuté konce háčky, na nich vruby a prstence. Kozy bezoárové a kozorožec horský mají rohy a na nich roční vruby a kozy na ostré přední straně ztluštěniny. Protože všechny lovecké trofeje nejsou jen připomínkou loveckého úspěchu a pýchou myslivce, ale také doklady chovné úrovně, naučme se je správně pojmenovávat mysliveckou mluvou a alespoň tady nedělat chyby.